K čemu jsou AI jádra v procesoru a grafické kartě?

Skoro každý nový procesor i grafická karta dnes v propagačních materiálech nesou slovo AI a nějaké číslo v TOPS. Problém je, že se tím označují tři úplně různé kusy hardwaru s výkonem, který se mezi sebou liší stonásobně. Zákazník pak z toho vyjde s dojmem, že si kupuje jednu věc, a přitom si kupuje něco jiného.

Rozeberu ti to tak, jak to vidím při stavbě sestav: kde ta jádra fyzicky jsou, kolik toho každá vrstva umí, co z toho poznáš při hraní a co při práci s videem. Bez marketingu a s konkrétními čísly od výrobců.

Poslední aktualizace obsahu: 5. září 2026

1. Tři úrovně AI hardwaru v počítači

V běžném herním počítači jsou tři nezávislé vrstvy, které se dají označit za AI hardware. Liší se umístěním, výkonem i tím, k čemu se reálně používají.

První vrstvou jsou instrukce přímo ve výkonných jádrech procesoru. Žádný samostatný křemík, jen rozšířená instrukční sada, která umí rychleji násobit matice. Běží na běžných jádrech, takže při tom procesor odebírá plný příkon.

Druhou vrstvou je NPU, tedy samostatná neuronová jednotka vedle jader. Vlastní blok s vlastní architekturou, stavěný na trvalý běh při minimální spotřebě. Nástupce staršího koprocesoru GNA, o kterém mám samostatný článek o Intel GNA.

Třetí vrstvou jsou jednotky uvnitř grafické karty. NVIDIA jim říká tenzorová jádra, AMD AI akcelerátory. Je jich ve čipu doslova stovky a odehrává se na nich prakticky všechno, co zákazník pozná.

2. Instrukce v jádrech procesoru

Nejstarší a nejtišší forma akcelerace neuronových sítí nemá vlastní hardware vůbec. Jsou to instrukce, které umožňují běžnému jádru procesoru zpracovat víc celočíselných operací najednou.

Intel to prodává pod názvem Deep Learning Boost a najdeš ho jak u Core i5-14400F, tak u procesorů Core Ultra. V technické dokumentaci k platformě Arrow Lake má samostatnou kapitolu rozšíření AVX2 VNNI, tedy vektorové instrukce pro neuronové sítě. AMD má u řady Ryzen obdobu ve své sadě instrukcí.

Praktický dopad je malý. Zrychlí to úlohu, která by jinak běžela na jádrech, ale pořád jde o jádra procesoru se všemi jejich limity. Proti grafické kartě je to propastný rozdíl a na spotřebu i teploty se to projeví naplno.

3. NPU v procesoru a proč je na desktopu slabé

NPU je samostatná jednotka pro neuronové sítě, umístěná vedle procesorových jader. Její smyslem není maximální výkon, ale schopnost počítat trvale na zlomek příkonu, který by na stejnou úlohu potřebovala jádra.

Právě proto vznikla pro notebooky. Rozostření pozadí při hovoru nebo potlačení šumu na mikrofonu běží klidně dvě hodiny v kuse a na baterii je rozdíl mezi NPU a procesorovými jádry poznat okamžitě. U počítače v zásuvce ta logika mizí.

V desktopových procesorech je situace tahle. Intel Core Ultra 200S a jejich obměna 200S Plus mají NPU s výkonem 13 TOPS, který se proti první generaci Arrow Lake nezměnil. Starší i5-14400F z čtrnácté generace NPU nemá vůbec a jeho AI hardware končí u koprocesoru GNA a instrukcí na jádrech.

U AMD je to ještě přímočařejší. Klasické herní desktopové procesory řady Ryzen 9000 ani starší Ryzen 7000 NPU nemají. Změnu přinesla až řada Ryzen AI 400 pro patici AM5, kterou AMD představilo v roce 2026 s neuronovou jednotkou o výkonu 50 TOPS. Jsou to ale procesory s výkonnou integrovanou grafikou, ne herní čipy typu Ryzen 7 9800X3D.

4. Tenzorová jádra u grafických karet NVIDIA

Tenzorová jádra jsou specializované výpočetní jednotky určené výhradně k násobení matic, tedy k základní operaci každé neuronové sítě. Od běžných jader CUDA se liší tím, že neumějí obecné výpočty, zato tuhle jednu věc dělají řádově rychleji.

Řada GeForce RTX 50 staví na architektuře Blackwell s pátou generací tenzorových jader. Ta je zároveň první generací, která umí Multi Frame Generation v rámci technologie DLSS 4, tedy dopočítávání několika snímků místo jednoho.

Rozsah je široký. RTX 5060 Ti udává 759 TOPS, RTX 5070 celkem 988 TOPS, RTX 5070 Ti 1406 TOPS, RTX 5080 pak 1801 TOPS a vrcholná RTX 5090 se dostává na 3352 TOPS. Pro srovnání s předchozí generací: RTX 4080 měla 780 TOPS, takže nejlevnější Blackwell dnes nabízí prakticky totéž, co loňská vyšší střední třída.

5. AI akcelerátory u grafických karet AMD

AMD má u architektury RDNA 4 obdobné jednotky pod názvem AI akcelerátory a počítá je jinak než NVIDIA. Nesedí ve zvláštní části čipu, ale jsou rozprostřené uvnitř výpočetních jednotek, vždy dvě na jednu.

RX 9060 XT má 32 výpočetních jednotek a 64 AI akcelerátorů s udávaným výkonem 821 TOPS. RX 9070 dostal 56 výpočetních jednotek a 112 akcelerátorů pro 1165 TOPS. Plná RX 9070 XT má 64 výpočetních jednotek, 128 akcelerátorů a udávaných 1557 TOPS.

Druhá generace těchto jednotek přinesla podporu nových datových formátů včetně FP8 a možnost počítat s takzvanou strukturovanou řídkostí. Právě díky nim vzniklo FSR 4, tedy upscaling založený na strojovém učení, který na starších Radeonech nefunguje.

6. Srovnání v číslech: procesor versus grafická karta

Tady je celý rozdíl vidět na jednom místě. V tabulce jsou komponenty, se kterými reálně pracuju při stavbě sestav, seřazené podle udávaného výkonu.

Nejlevnější herní grafická karta v mé nabídce má proti nejlepšímu desktopovému NPU od Intelu zhruba šedesátinásobek. U vrcholné RTX 5090 je ten poměr přes dvěstěpadesátinásobný. To je ten důvod, proč se o AI výkonu desktopu rozhoduje výhradně u grafické karty.

7. Co z toho poznáš při hraní

Ve hrách běží na AI jednotkách grafické karty čtyři věci a všechny mají přímý dopad na to, co vidíš na monitoru.

Upscaling

Hra se vykreslí v nižším rozlišení a neuronová síť z ní dopočítá výsledný obraz. U NVIDIE je to DLSS Super Resolution, u AMD FSR 4. Právě tady je největší praktický přínos AI jednotek, protože ti to reálně přidá desítky snímků za sekundu.

Generování snímků

Karta dopočítá mezisnímky, které engine vůbec nevykreslil. Blackwell umí Multi Frame Generation, tedy víc dopočítaných snímků na jeden vykreslený. Rozebral jsem to podrobně v článku o tom, co je DLSS 4.5 a Multi Frame Generation.

Čištění obrazu u ray tracingu

Ray tracing v reálném čase vysílá málo paprsků, takže výsledek je zašuměný. Odstranění šumu dělá neuronová síť, u NVIDIE pod názvem Ray Reconstruction. Bez AI jednotek by ray tracing v současné podobě nebyl použitelný.

Kompatibilita se staršími kartami

Tohle je nejdůležitější praktický důsledek. FSR 4 bylo vyvinuto pro architekturu RDNA 4 a na starších Radeonech běží jen s omezeními, což jsem popsal v článku o FSR 4.1 pro starší karty RX 7000 a 6000. Podobně Multi Frame Generation vyžaduje řadu RTX 50. Když kupuješ kartu dnes, kupuješ si tím i přístup k těmhle technologiím na několik let dopředu.

NPU v procesoru na FPS vliv nemá žádný. Žádná hra na něj výpočty neposílá a herní enginy s ním nepracují.

8. Co z toho poznáš při práci s videem

Tady se nejčastěji plete dohromady trojice věcí, které spolu nemají nic společného. V grafické kartě běží každá na jiném kusu křemíku a je užitečné to vědět, než si podle toho vybereš kartu.

Kódování videa neběží na AI jádrech. NVIDIA svůj hardwarový enkodér popisuje jako jednotku nezávislou na grafických jádrech i na jádrech CUDA. Celé kódování se na ni odloží a zbytek karty i procesor zůstanou volné pro jinou práci. Vyšší modely RTX 50 mají těchhle enkodérů víc a umějí je při jednom exportu použít současně.

Jádra CUDA nejsou AI jádra. Jsou to univerzální výpočetní jednotky pro paralelní úlohy, na kterých ve střihových programech běží barvy, filtry a přehrávání časové osy. AI jádra umějí jen násobení matic, zato mnohem rychleji.

AI jádra pracují u chytrých funkcí. Kvalitní odstranění šumu z videa a nástroje pro automatické maskování objektů běží právě na tenzorových jádrech. U lokálních jazykových modelů je situace složitější, protože o použitelnosti tam často rozhoduje spíš kapacita paměti karty než hrubý AI výkon.

Když stavíš počítač na střih, tohle je pořadí důležitosti: kapacita paměti grafické karty, výkon enkodéru, rychlost úložiště, výkon procesoru. Podrobně jsem to rozebral v článku jaký PC na DaVinci Resolve.

9. Jak si podle AI jader vybrat sestavu

Zjednoduším to na tři věty, které používám i při telefonu se zákazníkem.

Do žádné z těch tří vět se hodnota NPU v procesoru nevešla a je to záměr. U počítače v zásuvce je to zatím parametr do tabulky, ne do rozhodování.

10. Co si k tomu přečíst dál

Témata, která na tenhle článek přímo navazují a pomůžou ti při výběru konkrétních komponent.

• Starší koprocesor v Intelech. Předchůdce dnešních NPU a proč ho ve Windows nejspíš vůbec nenajdeš: co je Intel GNA a k čemu slouží.
• Kolik paměti na grafické kartě. Rozdíl mezi osmi a šestnácti gigabajty v praxi: RX 9060 XT 8GB versus 16GB.
• Která karta dává dnes nejlepší smysl. Poměr ceny a výkonu napříč nabídkou: nejvýhodnější grafické karty.
• Intel, nebo AMD do herního PC. Srovnání platforem z pohledu herního výkonu: Ryzen nebo Intel do herního PC.
• Brzdí ti procesor grafiku? Jak poznat nevyvážený počítač: jak zjistit bottleneck mezi CPU a GPU.
• Kolik operační paměti stačí. Konkrétní čísla pro hraní i práci: kolik RAM potřebuješ na hraní.

11. Časté dotazy k AI jádrům (FAQ)